Stejně tak, jako je pandemie hlavním tématem médií a veřejné diskuze, je ústředním motivem také v dezinformační scéně. Podle pozorování iniciativy Čeští elfové narostl počet dezinformací, které se týkají COVIDu, mezi jarem 2020 a současností několikanásobně. Tomu, jak se bránit proti dezinformacím nejen o koronavirovém onemocnění a co proti nim funguje, se učili účastníci právě končící Akademie mediální gramotnosti.
„COVID-19 je pro dezinformační zneužívání ideální prostředek, neboť splňuje dvě důležité podmínky: vysoká míra strachu a konspirační potenciál,“ vysvětluje jeden z lektorů Akademie Bob Kartous. Dezinformace podle něj mohou být nebezpečné zejména kvůli nedůvěře, kterou ve společnosti vyvolávají.
A proč jsou dezinformace v současnosti tak úspěšné? „Jejich úspěch spočívá v tom, když obsah zahraje na tu správnou notu – potvrdí naše skrytá přesvědčení, názory, které v nás mohou být hluboko zakořeněné,“ vysvětluje další lektorka, Lucie Nemešová, která v rámci Akademie vyučovala komunikační strategie proti dezinformacím.
Nyní dezinformace směřují i proti zdravotníkům
Vývoj dezinformací koresponduje s vývojem tématu. Na začátku se objevovaly zejména konspirace o údajném umělém původu viru a jeho záměrném šíření. Následně se začaly šířit fake news, které popíraly zprávy o vývoji pandemie a zpochybňovaly, že by šlo o vážný problém. V poslední době převažují dezinformace týkající se očkování. „Ráda bych upozornila na to, že některé dezinformační útoky směřují nyní i proti zdravotníkům,“ komentuje nejnovější trendy Aneta Bednářová, která v Akademii měla na starosti kurzy týkající se mediální gramotnosti.
Kromě lékařů a sester se dezinformace dotýkají také neziskových organizací. „Ačkoli často nahrazují tyto organizace roli státu, občané mají o tom, jak vlastně fungují a co společnosti přináší, jen velmi vzdálenou představu,“ vysvětluje Lucie Nemešová.
Obrátit zbraně fake news proti nim
Nejen neziskové organizace ale mají možnost se proti dezinformacím bránit. Co se týká aktivní komunikační obrany, čím dál tím více se jako účinné ukazují komunikační kampaně postavené na alternativních či pozitivních narativech. „To znamená, že se nesoustředíme na vyvracení té dané dezinformace, ale nabízíme v informační rovině plnohodnotnou náhradu, která v sobě kombinuje fakta i emoce. Právě emoce totiž využívají velmi dobře dezinformační kampaně,“ objasňuje Lucie Nemešová.
Podle Boba Kartouse je nesmírně důležité i kritické myšlení a informační gramotnost, nicméně ani jedna z těchto dovedností se nedá získat během krátkého kurzu. Důraz na ně má být kladem během celého vzdělávání a výchovy člověka.
Akademie mediální gramotnosti rozdala granty na další rozvoj projektů
A právě základy práce s informacemi, znalosti o tom, jak fungují média, nebo co je nutné pro vystavění dobré komunikační kampaně, účastníkům předávala Akademie mediální gramotnosti. Začala v listopadu 2020 a celkem se v ní odehrálo 26 online workshopů v rámci 7 kurzů a zúčastnilo se jí 237 lidí z neziskového i soukromého sektoru, knihoven nebo školství. Nyní Akademie pokračuje projekty, které na svoje uskutečnění obdržely grant od realizátorů. „Seminář zcela jistě doporučím všem svým kolegům učitelům, protože je nezbytně nutné, abychom výuku mediální gramotnosti zapojili do školního vzdělávání v mnohem větší míře," hodnotí kurzy jedna z účastnic, Jana Sotlová ze ZŠ Praha Petrovice. „Na téma mediální gramotnosti se v rámci našeho vzdělávacího centra pro seniory Přístav 7 budeme soustředit a pokusím se ho do programu začlenit ještě více,“ dodává další účastnice, Marie Lebedová z organizace Elpida.